Kaple sv. Antonína
Kaple, zasvěcená sv. Antonínovi Paduánskému, se dříve nacházela v zámku, nejprve ve věži, a později, od doby mezi světovými válkami, v přízemní rohové místnosti na severním nároží hlavní zámecké budovy. Po restituci areálu zámku v devadesátých letech minulého století a jeho následném prodeji dalšímu soukromému majiteli byla kaple odsvěcena a zrušena.
V roce 2001 začala příprava na vybudování nové kaple na návsi obce. Počáteční informační kontakty s Římskokatolickou farností v Měříně a Biskupstvím brněnským vyústily ve výběrové řízení na projektanta, které se konalo 19. 8. 2002. Obec požadovala použití materiálů s dlouhodobou životností, minimální náklady na údržbu a provoz, respektování záplavového pásma, zeleně a kapacitu kolem padesáti sedících. Rozhodující byl i požadavek finančních nákladů do 3 000 000 Kč. Z návrhů podaných čtyřmi přihlášenými subjekty byla vybrána radikální vize akademického architekta Ladislava Kuby a Ing. arch. Tomáše Pilaře (ateliér "Kuba & Pilař architekti" Brno), s nimiž byla následně uzavřena smlouva o dílo na projektovou dokumentaci. Výsledek jejich práce posuzoval poradní sbor Biskupství brněnského, který 3. 4. 2003 návrh schválil jako velmi kultivované řešení splňující požadavky na soudobou sakrální architekturu.
V srpnu roku 2003 byl firmou Enviro-ekoanalytika, s. r. o., z Velkého Meziříčí proveden inženýrsko-geologický a radonový průzkum pro postavení kaple v dané lokalitě.
Dne 7. 6. 2004 bylo vydáno stavební povolení. Vzhledem k prováděné plynofikaci obce musela být však realizace projektu o jeden rok odložena. V roce 2004 tak bylo nakoupeno pouze armovací železo a připraveno dřevo na stavbu. V prosinci roku 2004 byla zveřejněna zpráva o veřejné zakázce, na jejímž základě se přihlásili tři uchazeči. Z nich byla vybrána firma Stylstav, s. r. o., z Křižanova, která od dubna následujícího roku zahájila stavební práce. Výstavba byla dokončena v roce 2006, kdy byla kaple také vysvěcena.
Slavnostní svěcení se konalo 10. června, v předvečer svátku titulárního patrona nového svatostánku, svatého Antonína z Padovy. Zúčastnilo se jej několik stovek občanů Černé a návštěvníků z širokého okolí, z větší dálky přijeli i mnozí rodáci či lidé s vazbami na zdejší obec. Přítomni byli četní církevní představitelé a čestní hosté. Kapli vysvětil brněnský biskup ThLic. Vojtěch Cikrle, který též spolu s ostatními kněžími celebroval slavnostní mši. Vysvěcením byla novostavba předána do užívání a od té doby slouží náboženským potřebám místních věřících.
Jak už bylo uvedeno, nová černická kaple stojí na obecní návsi. Byla navržena a postavena tak, aby zde byla dominantou, avšak aby zároveň byla v souladu s okolní, starší zástavbou. Z vnějšího pohledu má celý objekt velmi kompaktní tvar - tvar lodě (archy). Jediným narušením geometrické čistoty tohoto tvaru jsou vchodové dveře a konzole se zvonem ze známého zvonařství rodiny Dytrychovy na jedné straně a čtvercové okno na straně druhé.
Fundament budovy je tvořen železobetonovou základní skořepinou, na jejíž ploše se tyčí dřevěná konstrukce vlastní "archy". Skořepina zajišťuje stabilitu objektu, izolace brání spodní vodě, zvýšená základová deska chrání objekt před záplavovou vlnou. Uvnitř je umístěna vzduchotechnika pro větrání a vytápění celého uživatelského prostoru. Topí se elektřinou, přenosovým médiem je horký vzduch. Dřevěná konstrukce je pokryta vnitřním a vnějším obložením z palubek vyrobených ze severského smrku. Mezi nimi se nachází tepelná izolace, jsou zde umístěny také průduchy pro zmiňované větrání a topení, okapové svody a elektroinstalace. Střecha budovy je pokryta plastem, s vyspádováním pro odtok vody, svody jsou vyhřívané, takže sníh při horkovzdušné ventilaci taje a voda odtéká.
V nové kapli sv. Antonína jsou v rámci kontinuity se zrušenou kaplí v zámku použity některé prvky interiéru ze staré lokace. Zejména je to původní dřevěná socha jmenovaného svatého, jež je umístěna uvnitř u stěny naproti vchodu. Jinak je interiér novostavby originální, byl navržen jedním z autorů projektu, architektem Kubou. Jako materiál je tu použito opět dřevo. Výjimkou je stůl, vyrobený z kamene (syenitu).
Krátce po jejím vysvěcení a otevření byl interiér kaple obohacen prostřednictvím darů o další dva komponenty - o patnáctidílný cyklus perokreseb "Křížová cesta " a ručně vyřezávaný dřevěný kříž. Cyklus je originálním dílem Miloše Slámy, umělce z Polničky, a daroval jej černické kapli farář Mons. František Hrůza, v té době správce měřínské farnosti. Druhý uváděný dar, kříž, byl věnován panem Josefem Michalským, rakouským občanem s vazbami k Černé, a vznikl v renomované korutanské řezbářské dílně.
Kaple sv. Antonína v Černé se po několika letech, jež uplynula od jejího dokončení, stala přirozenou součástí života i vzhledu obce. Netradiční, moderní styl nového sakrálního objektu na černické návsi vzbudil od samého počátku jeho výstavby nepominutelnou pozornost. A budí ji dodnes, jak na úrovni lokální, tak i na úrovni celé země. O tom svědčí například návštěvy zájemců o prohlídku budovy nebo články, jež o novostavbě vyšly, ať už v tisku regionálním a celostátním, či v odborných periodikách a sbornících.
Zasloužený ohlas, který dílo architektů Kuby a Pilaře vyvolalo, se projevil též několika veřejnými oceněními. Už v roce 2007 se kaple zúčastnila soutěže "Stavba Vysočiny 2006" a získala zde druhé místo v kategorii "Stavby občanské vybavenosti". Zároveň si odnesla čestné uznání za nezvyklé tvarové a materiálové řešení. V následujícím roce pak byla vybrána stavba černické kaple mezi sedm finalistů "Ceny Klubu za starou Prahu" za novostavbu v historickém prostředí. Ovšem nejprestižnějším oceněním, kterého se projektu i jeho realizaci dostalo hned v roce 2006, zřejmě je (dvojnásobná) nominace mezi třináct českých zástupců v boji o evropskou architektonickou "Cenu Miese van den Rohe", jež se uděluje jednou za dva roky v Barceloně pod patronací Evropské komise.